Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Didaktika výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté
Vávrová, Rút ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem didaktiky Výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté. Práce je rozdělena do tří částí. V teoretické části popisuje pojem didaktika, předmět Výchova ke zdraví, mentální postižení a jeho specifika při výuce, praktickou školu jednoletou v systému vzdělávání a didaktické prostředky, jež učitel ve vyučování užívá, se zvláštním zaměřením na výuku Výchovy ke zdraví a žáků s mentálním postižením. V další, výzkumné, části práce představuje výsledky výzkumné sondy, která měla za cíl pomocí dotazníku zjistit názor učitelů Výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté na dostupnost pomůcek, druh používaných pomůcek a způsob získávání materiálů pro specifickou výuku tohoto předmětu. Zjištěné výsledky jsou prezentovány v grafech a potvrzují předpoklady, že didaktických materiálů pro výuku výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté nemají dotazovaní dostatek. Poslední část diplomové práce je praktická. Cílem celé práce byla autorčina výroba didaktických materiálů pro výuku předmětu Výchova ke zdraví v praktické škole jednoleté. V této části práce je tedy představen soubor 21 didaktických materiálů. Veškeré materiály byly při výuce Výchovy ke zdraví odzkoušené v praxi pro danou cílovou skupinu, v případě nutnosti upravené tak, aby vyhovovaly nárokům a požadavkům na...
Práce s keramickou hlínou při výuce studentů se středně těžkým mentálním postižením v praktické škole jednoleté
VAŇKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje práci s keramickou hlínou při výuce studentů se středně těžkým mentálním postižením v praktické škole jednoleté. V teoretické části práce byly vymezeny základní pojmy. Byli tu také specifikováni studenti s mentálním postižením a jejich vzdělávání, ve stručnosti byla shrnuta historie, způsoby vytváření a dekorování keramiky. Kapitola o arteterapii a artefiletice se věnovala i aplikaci těchto terapeutických postupů při keramické tvorbě s osobami s mentálním postižením. V praktické části byly charakterizovány cíle práce, metodika šetření a techniky sběru dat. Cílem bylo vytvoření pracovních postupů na dva keramické výrobky tak, aby byly použitelné pro studenty praktické školy jednoleté v praxi. Byly sestaveny na základě zkušeností a znalostí technologických postupů a upraveny podle individuálních potřeb a schopností studentů. Dílčím cílem bylo zjistit, jak se práce s keramickou hlínou může projevit v kognitivních a motorických schopnostech studentů. Prostředkem k jeho naplnění byl kvalitativní výzkum založený na zúčastněném pozorování, analýze dokumentů a rozhovoru. Z šetření vyplynulo, že u studentů došlo během sledovaného období ke zlepšení komunikačních schopností, rozšíření slovní zásoby, posílení sebedůvěry, zlepšení seriality a emoční stability, jemné motoriky, prostorové orientace, délky udržení pozornosti i k rozvoji tvořivosti a představivosti. Výstupy mé bakalářské práce jsou podloženy zkušenostmi z pedagogické praxe a mohou být podnětné pro další začínající i zkušené pedagogy, kteří hledají inspiraci a návod, jak a jaké keramické výrobky vytvořit. Využít je mohou i pedagogové volného času při volnočasových aktivitách nebo kreativní rodiče. Kvůli individuálním potřebám byla v popisu pozorování jednotlivých studentů popsána i úskalí, do kterých jsme se během tvoření dostali a cesta, kterou jsme se vydali k jejich vyřešení.
Žák s mentálním postižením v základní škole speciální a jeho perspektivy
JURÁKOVÁ, Bohuslava
Ve své bakalářské práci jsem se snažila zjistit, jaké perspektivy má žák s mentálním postižením po ukončení povinné školní docházky v základní škole speciální (dále ZŠS) a zda je vytvořen dostatek příležitostí pro jeho další vzdělávání. V teoretické části charakterizuji dítě s mentálním postižením a jednotlivé stupně mentální retardace. Zabývám se výchovou a vzděláváním žáků s mentálním handicapem, speciálním školstvím a jeho legislativou, v poslední části možnostmi dalšího vzdělávání absolventů ZŠS. Pro praktickou část bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn v 16 základních školách speciálních v Jihočeském kraji. Zúčastnilo se ho 13 ředitelů (81%) a 97 rodičů (81%) žáků s mentálním postižením. Data a potřebné informace ke splnění cílů byly získány v rozmezí října 2008 až ledna 2009. Pro kvantitativní výzkum jsem použila především metodu dotazníků, v nichž jsem uplatnila uzavřené, polozavřené, otevřené otázky a sekundární analýzu dat. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit zájem rodičů žáků ZŠS o další vzdělávání svých dětí. Druhý cíl byl zaměřen na to, jaká je možnost vzdělávání v praktických školách jednoletých a dvouletých a jejich dosažitelnost pro žáky ZŠS. Díky výsledkům z dotazníků pro rodiče a ředitele ZŠS se mi podařilo zjistit konkrétní informace a splnit oba stanovené cíle. Na základě těchto cílů jsem stanovila 2 hypotézy: Hypotéza č.1: Rodiče žáků ZŠ speciálních mají zájem o jejich další vzdělávání. Hypotéza č.2: Absolventi ZŠ speciálních mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání v praktických školách s jednoletou a dvouletou přípravou. Vyhodnocením všech získaných podkladů jsem došla k závěru, že hypotéza č. 1 byla potvrzena, neboť 81% rodičů žáků s mentálním postižením má zájem o další studium po skončení povinné školní docházky. Hypotéza č. 2 předpokládala, že absolventi ZŠS mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání. Z výzkumu vyplynulo, že největší překážkou pro další vzdělávání je zdravotní postižení dítěte (38%), nedostatek finančních prostředků (28%), vzdálenost školy (23%), nezájem rodičů a jiné překážky (11%) např. pobyt mimo rodinu, neschopnost dojíždět, nechuť se vzdělávat. Téměř shodné výsledky ukázal dotazník jak pro ředitele, tak i pro rodiče. Z toho vyplývá, že hypotéza č. 2 byla vyvrácena.Z výzkumu vyplývá, že rodiče žáků s mentálním postižením mají zájem o vzdělávání svého dítěte. Bohužel ale není vytvořen dostatek možností a příležitostí k dalšímu vzdělávání jejich dětí Práce by se mohla stát zdrojem informací především pro rodiče žáků s mentálním postižením. Výsledky mohou být využity jako informační materiál pro speciální pedagogy a být zpětnou vazbou pro danou školu i zřizovatele speciálních škol.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.